Jdi na obsah Jdi na menu
 


Speciální výstava v Třebechovicích p. O. 2008

21. 10. 2008

 

 

SPECIÁLNÍ KLUBOVÁ VÝSTAVA V TŘEBECHOVICÍCH POD OREBEM 2008

 

Ve dnech 27. a 28. září 2008 se v Třebechovicích pod Orebem konala okresní výstava drobného zvířectva. Ta bývá již tradičně obohacena o speciální klubovou výstavu Klubu chovatelů českých hus a letos k ní přibyly ještě další dvě speciální klubové výstavy – Klubu chovatelů krůt a perliček a Klubu chovatelů vodní drůbeže. Díky tomuto spojení tří speciálních výstav poměrně důležitých chovatelských klubů s podobným zaměřením se stala tato výstava jednou z nejvýznamnějších chovatelských akcí tohoto roku u nás. Já bych se pozastavil právě u klubových výstav.

 

SPECIÁLNÍ VÝSTAVA KLUBU CHOVATELŮ VODNÍ DRŮBEŽE

Na klubové výstavě Klubu chovatelů vodní drůbeže bylo předvedeno 41 voliér hus a kachen, které byly vystaveny po párech nebo i po třech kusech. Přestože expozice byla poměrně pestrá, co do počtu plemen a barevných rázů, velmi mě, zřejmě proto, že jsem jednatelem klubu a dal jsem si s výstavou dost práce, mrzelo, že se jí zúčastnilo jen osm členů klubu a s expozicí nám pomohli i čtyři nečleni, za což jim patří dík. Výstavu posoudili pánové Škoda a Procházka. A co jsme na ní mohli vidět?

Celou expozici zahajovaly dvě voliéry hus kadeřavých, z nichž v jedné bylo jedno pěkné zvíře a dvě se šedými pery na zádech a v druhé dva chocholaté exempláře, které sice vypadaly pro laika velmi pěkně, ale chocholka je samozřejmě vylučujícím znakem. Následovaly je husy Obrazeklandéské, z nichž v jedné voliéře byla sice mladá, přesto velmi pěkná zvířata a ve druhé zvířata s naznačeným vylučujícím kýlem. Husy pomořanské strakaté byly zatím spíš podprůměrnými zvířaty, zato už dnes je patrné, že dosáhnou předepsaného tělesného rámce a hmotnosti, což u nás bývá problém. Starý houser štajnbašský modře divoký měl deformovaný zobák, zato husička se jevila velmi pěkně. Za předvedené husy české chocholaté by se nemusela stydět ani expozice češkařů. Možná by i trochu záviděla. Líbivé byly i husy francké modře divoké. Z tříčlenné kolekce hus labutích divoce zbarvených mě zaujala jen jedna husa. Zato jejich bílé sestry byly prostě bez chyby. Však si také jejich majitel Jiří Malák za ně odnesl pohár za nejlepšího housera a pohár za nejlepší husu.

Expozici kachen zahajovaly dvě voliéry na první pohled nádherných kachen pekingských kolmých. Nádherné tvary trupů a hlav kachnám pokazila dlouhá křídla, která sahala až za ocas. Následovalo je několik voliér na naše poměry excelentních kachen ruánských. Bohužel některá loňská zvířata nebyla zcela přepeřená. Kachny saské tvořily průřez naší populací. Od vyloženě nehezkých, přes jedince s krátkými trupy po nádherná dlouhá zvířata. Jedna z kachen Dušana Barcucha si odnesla pohár za nejlepší kachnu. Podobně tomu bylo i v případě kachen čárkovaných. Toto plemeno je navíc poměrně náročné a dosud nevyrovnané ve zbarvení kachen. Z kachen indických běžců, které jsme mohli vidět ve zbarvení černém a modrém, se posuzovateli nejvíce zamlouvala jedna voliéra černých s dlouhými trupy a krky. Na první pohled se jako typická jevila zvířata ve voliéře kachen kampbelek bílých. Dobře živená kachna však převyšovala optimální hmotnost o celý jeden kilogram. Na vysoké úrovni byly i kachny orpingtonské. Zajímavým plemenem na našich výstavách jsou kachny overberžské Josefa Škody. Kačer až na drobnosti byl přenádherný. Však také svému majiteli vyhrál pohár za nejlepšího kačera. Kachnička měla poněkud nevýrazné zbarvení a kresbu. Raritou jsou také kachny pomořanské černé. Ty měly poněkud kratší trupy,Obrazek jinak se celkem povedly. Z kachen smaragdových nejlépe dopadla jedna z kačenek. Celou expozici kachen uzavíraly kachny zakrslé ve zbarvení divokém, divokém bíle strakatém, bílém, modrožlutě divokém a modře divokém. Nejlepšího ocenění dosáhla nádherná zvířátka bílého zbarvení s širokými trupy, kulaťoučkými hlavičkami s krátkými zobáčky. V těsném závěsu, co se kvality týká, byly strakaté kachničky.

Pižmovky byly zastoupeny pouze jednou voliérou s kmenem mladých černě zbarvených. Myslím, že z nich budou v dospělosti pěkná zvířata.

A závěr z této výstavy. V Klubu chovatelů vodní drůbeže jsou organizováni chovatelé chovající zajímavá plemena a barevné rázy. Je velká škoda, že se nezúčastňují takovýchto důležitých výstav. Klub chovatelů vodní drůbeže se v poslední době navenek jeví jako velmi aktivní, ale skutečností je, že je to zásluhou pouze malé skupinky členů nadšených pro věc. Vím, že je to tak všude, ale pokud už vstoupím do klubu, měl bych být alespoň částečně aktivní a přispět k jeho fungování ne jen placením příspěvků. Naopak jsem rád, že se podařilo uspořádat jednu velkou výstavu všech tří podobně zaměřených klubů, což jistě přispělo k vyššímu počtu vystavených zvířat, protože někteří členové jsou členy dvou i všech klubů, snad i zvýšení návštěvnosti a zatraktivnění celé přehlídky.

 

A úplný závěr z této výstavy. Bezpochyby šlo o jednu z nejdůležitějších výstav drůbeže u nás. Velmi příjemná byla i spolupráce všech tří klubů. Už teď bych vás rád pozval na příští speciální klubové výstavy Klubu chovatelů českých hus, Klubu chovatelů vodní drůbeže a Klubu chovatelů krůt a perliček. Určitě se budou opět konat souběžně. Dosud však není znám termín ani místo konání, ale vše se zavčasu dozvíte.

A vás, kteří chováte výše jmenované druhy nebo plemena drůbeže, jste organizováni v ČSCH a nejste členy klubu, bych chtěl vyzvat, abyste přišli mezi nás a zapojili se do naší činnosti. Zvýšíte si odborné znalosti, zvýší se vám možnosti nákupu kvalitního chovného materiálu, poznáte nové přátele a čeká vás zajímavá činnost.

 
 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA