Speciální klubová výstava 2009
SPECIÁLNÍ VÝSTAVA KLUBU CHOVATELŮ VODNÍ DRŮBEŽE
Ve dnech 26. a 27. září 2009 se v Třebechovicích pod Orebem konala okresní výstava drobného zvířectva. Ta bývá již tradičně obohacena o speciální klubovou výstavu Klubu chovatelů českých hus, ke které již podruhé přibyly ještě další dvě speciální klubové výstavy – Klubu chovatelů krůt a perliček a Klubu chovatelů vodní drůbeže. Díky tomuto spojení tří speciálních výstav poměrně důležitých chovatelských klubů s podobným zaměřením se stala tato výstava jednou z nejvýznamnějších chovatelských akcí tohoto roku u nás.
Na klubové výstavě Klubu chovatelů vodní drůbeže bylo předvedeno 42 voliér hus a kachen, které byly vystaveny po párech nebo i po třech kusech. Přestože expozice byla poměrně pestrá, co do počtu plemen a barevných rázů, velmi mě, zřejmě proto, že jsem jednatelem klubu a dal jsem si s výstavou dost práce, mrzelo, že se jí zúčastnilo jen devět členů klubu ze čtyřiceti a s expozicí nám pomohlo i šest nečlenů, za což jim patří dík. Výstavu posoudil př. Škoda a já. A co jsme na ní mohli vidět?
Celou expozici zahajovala jedna voliéra mladých hus landeských, z nichž z jednoho zřejmě bude pěkné zvíře a druhé už nikdy nebude nic moc, protože měla náznak kýlu. Následovaly je krásné husy labutí divoce zbarvené a bezkonkurenční husy labutí v bílém zbarvení. Však si také jejich majitel Jiří Malák za ně odnesl pohár na nejlepšího housera a i pohár na nejlepší husu. Dalším plemenem hus byly husy kadeřavé, z nichž jedno zvíře bylo vskutku pěkné, a část věnovanou husám uzavírala voliéra hus českých. Pouze čtyři plemena hus na speciální výstavě? To je poněkud zoufalé.
Expozici kachen zahajovala voliéra na první pohled nádherných kachen pekingských kolmých. Nádherné tvary trupů a hlav jim pokazila dlouhá křídla, která sahala až za ocas. Následovala jedna voliéra kachen ruánských. Bohužel loňská zvířata nebyla zcela přepeřená. Kachny saské tvořily průřez naší populací. Od vyloženě nehezkých, přes jedince s krátkými trupy po nádherná dlouhá zvířata. Kačer Dušana Barcucha si dokonce odnesl pohár na nejlepšího kačera. Kachny čárkované jsou poměrně náročné a dosud nevyrovnané ve zbarvení kachen. Zde jsme však mohli vidět přímo ukázkovou kachnu. Z kachen indických běžců, které jsme mohli vidět ve zbarvení černém, bílém, pstruhovém a stříbrně divokém se posuzovateli nejvíce zamlouval černý kačer. Kachny kajugy byly spíš průměrné až podprůměrné, přestože měly i několik předností. Na první pohled se jako typická jevila zvířata ve voliéře kachen kampbelek bílých. Kačer měl však vyvinutý podbřišek, zato kachna si odnesla čestnou cenu. Kačer kampbelky v khaki zbarvení měl poměrně výrazný zelený lesk na hlavě a kachna opět podbřišek. Ten měla i kachna orpingtonská. Zajímavým plemenem na našich výstavách jsou kachny overberžské Josefa Škody. Kačenka byla až na drobnosti přenádherná. Raritou jsou také kachny pomořanské černé. Kachny smaragdové byly poměrně slušné. Zato kachny selské chocholaté měly neidentifikovatelné zbarvení, ale i poněkud odlišný typ. Následovaly je kachny zakrslé ve zbarvení divokém, divokém bíle strakatém, bílém, černém, modrožlutě divokém a modře divokém. Nejlepšího ocenění dosáhla nádherná zvířátka bílého zbarvení s širokými trupy, kulaťoučkými hlavičkami s krátkými zobáčky, za něž si Dušan Barcuch odnesl pohár na nejlepší kachnu výstavy. Pěkná byla i jedna kachnička divokého zbarvení, ale modrožlutě divoké byly spíše kříženci s modře divokými.
Pižmovky byly zastoupeny dvěma voliérami nepříliš povedených bílých a dvěma voliérami velmi pěkných černě sedlatých.
A závěr z této výstavy. V Klubu chovatelů vodní drůbeže jsou organizováni chovatelé chovající zajímavá plemena a barevné rázy. Je velká škoda, že se nezúčastňují takovýchto důležitých výstav. Klub chovatelů vodní drůbeže se v poslední době navenek jeví jako velmi aktivní, ale skutečností je, že je to zásluhou pouze malé skupinky členů nadšených pro věc. Vím, že je to podobné i v jiných klubech, ale pokud už vstoupím do klubu, měl bych být alespoň částečně aktivní a přispět k jeho fungování ne jen placením příspěvků. Někdy mám pocit, že spousta členů je v klubech pouze proto, aby se mohli chlubit a členstvím získat body v soutěži o nejlepšího chovatele okresu. Na neděli jsem svolal členskou schůzi klubu, které se však zúčastnil pouze výbor a dva řadoví členové. Trochu málo. Nemyslíte? Dokonce padaly i návrhy tuto výstavu napříště nepořádat, když se jí členové neúčastní. Jak přimět členy klubu k nějaké aktivitě? Mnohokrát jsme již řešili, kde výstavu pořádat, ale nejraději by ji každý měl tak 10 km od domu. Nevím si rady.
Naopak jsem rád, že se opět podařilo uspořádat jednu velkou výstavu všech tří podobně zaměřených klubů, což jistě přispělo k vyššímu počtu vystavených zvířat, protože někteří členové jsou členy dvou i všech klubů, a možná i zvýšení návštěvnosti a zatraktivnění celé přehlídky. Snad se to podaří i příští rok, přestože přítomní členové našeho klubu se tvářili skepticky.
Miloslav Procházka - jednatel klubu
Náhledy fotografií ze složky Speciální výstava Třebechovice p. O. 2009