Jdi na obsah Jdi na menu
 


Kachny ruánské

14. 2. 2008

 

Kachny ruánské

S chovem těchto krásně zbarvených kachen, jsem začal jako malý kluk ve věku osmi let. Moje prní zkušenosti začaly tím, že mi rodiče zakoupili dvanáct kačat a já se o ně začal starat. Ale moje radost tenkrát nevydržela dlouho, protože ve stáří asi šesti týdnů mi kachny přestaly chodit a postupně mi padly.Zůstali mi dva kačeři, kteří byli v pořádku a naučili se utíkat na řeku za divokými kachnami.Pamatuji se na to, že když jsem šel ze školy, tak jsem je viděl několikrát pojímat se a zhruba za měsíc měla káčata. A tehdy mě napadla myšlenka zkusit kachny ruánské rozmnožit 

Obrazek

přírodní cestou bez pomoci líhně. Jak jistě všichni víme, téměř všechna odvozená plemena od divoké kachny nemají zachován pud sezení na vejcích a nebo jen zcela výjimečně. Možná právě proto mě to tolik nadchlo a vyburcovalo k tomu, že veškerá plemena zkouším rozmnožit klasicky, což znamená bez pomoci líhně. Od dědství už nějaký ten pátek utekl a v mých chovatelských ubykacích se za tu dobu vystřídaly desítky kachen . Pořád jsem zkoušel nakupovat nové kachny a experimentovat, zda zasedne či ne. Několikrát to vypadalo, že už se to povede, když kachna tři týdny nehnutě seděla na vejcích a pak si to rozmyslela a z vajec mi utekla. Tak jsem se rohodl od téhle kachny pozbírat vejce a dát je vylíhnout pod kachnu pižmovou. Jelikož mám dobré zkušenosti s těmito pěstounkami, káčata bez sebemenších problému vyseděla a i káčata vodila až do jejich osamostnění. Na další sezonu jsem si nechal právě kachnu, která byla vysezena pižmovkou a čekal jsem jestli kachna bude sedět. V polovině března kachna začala se snáškou, ale protože byla ráno ještě zima, tak jsem ji vejce sbíral. A do hnízda jsem ji místo vejce dal podkladek. Kachna nasnášela asi jedenáct vajec a zasedla. Počkal jsem dva dny a když jsem věděl, že kachna sedí a nehodlá si to rozmyslet, tak jsem ji vyměnil podkladky za vejce. Kachna seděla tak poctivě, že jsem ji musel do kachníku nosit krmení a vodu, protože vůbec z hnízda neslezla a každý den ji sundat aby se vyprázdnila. Jinak se vyprázdnila na vejce a nechtěl jsem riskovat znehodnocení vajec. Po 28 dnech začalo líhnutí, když jsem přišel ráno do kachníku, už to tam pískalo, tak jsem kachnu opatrně sundal, aby neublížila káčatům. Když jsem prováděl kontrolu, kolik se jich vlasně vyklubalo. Ráno jsem našel tři už pěkně oschlé a daší čtyři naklubané. Tak oschlá káčata jsem vzal domů a dal je do líhně, aby jim nebyla zima. A čekal jsem až se vylíhne zbytek. Po obědě jsem se dal na průzkum, kachnu znovu sundal a další čtyři káčata byla na světě. Zůstaly tam čtyři vejce, které jsem poslechl. Nic jsem neslyšel, žadné známky života. Tak jsem vejce rozbil a zjistil jsem, že jsou všechny čistá. Kachně jsem všechna káčata vrátil a ta je bez jakýchkoliv problémů vychovala do dospělosti. Tímto mi udělala velikou radost a splnil se mi velký sen o odchovaní kachen rouenských bez pomoci techniky. Teď momentálně nic nechovám, protože jsem se přestěhoval, ale během pár měsíců to chci napravit a začít znovu.

 

                                                                                 Tomáš Peterka

 
 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA